Ve srovnání s ostatními materiály mají tyto plasty řadu předností. Proti těmto výhodám stojí pro prostředí s nebezpečím výbuchu nevodivost. V důsledku této vlastnosti hrozí nebezpečí elektrostatického náboje. Pokud u takto nabitých materiálů dojde k výboji v důsledku jiskření, mohou ve výbušném prostředí, jako např. směsi rozpouštědel nebo prachu se vzduchem, vést k výbuchu. Pro takové aplikace není možné tento typ plastů používat. Aby bylo možné výhody plastů jako polyethylen nebo polypropylen využívat i v takovémto prostředí, používají se speciální typy sazí, takzvané vodivé saze.

Výrazně se tak zvyšuje jejich vodivost, resp. snižuje jejich elektrický odpor. Tímto opatření lze elektrický vnitřní odpor například PE snížit z 10¹⁶ Ω na < 10⁶ Ω. Plasty tak získávají elektrickou vodivost. V případě uzemnění lze spolehlivě předejít elektrostatickému náboji. Vedle snížení vnitřního odporu se černým zbarvením dosáhne také vynikající ochrany proti UV záření, jako například v případě elektricky vodivého polyethylenu (PE-EL).

Elektricky vodivé plasty společnosti SIMONA AG, které mají vnitřní odpor < 10⁶ Ω, se smějí používat v zařízeních a ochranných systémech podléhajících směrnici ATEX 2014/34/EC, pokud jsou dostatečně uzemněné. Dodaný materiál a jeho vlastnosti můžeme doložit osvědčením 3.1 podle normy DIN EN 10204 a technickým katalogovým listem.